Loading...

Please select your location!

Show all countries
europe
Running Global
Running Austria
Running Belgium
Running Bulgaria
Running Croatia
Running Cyprus
Running Czech Republic
Running Denmark
Running Estonia
Running Finland
Running France
Running Germany
Running Greece
Running Hungary
Running Ireland
Running Italy
Running Latvia
Running Lithuania
Running Luxembourg
Running Malta
Running Netherlands
Running Norway
Running Portugal
Running Romania
Running Slovakia
Running Slovenia
Running Spain
Running Sweden
Running Switzerland
Running United Kingdom
asia & oceania
Running Australia
Running Japan
Running Malaysia
Running New Zealand
Running Singapore
Running Taiwan
america
Running Canada
Running Ecuador
Running Mexico
Running United States

Vědecké studie. Zastaralý vs. nový přístup

Popularita běhání posledních 30 let neustále stoupá. Souběžně prošly svým vývojem i běžecké boty. Z jednoduchých plátěných bot se staly high-tech produkty s různými technologiemi pro tlumení a odpružení. I přesto se odhaduje, že 40-70% běžců se minimálně jednou za rok zraní. Příčinou může samozřejmě být opakující se nesprávný pohyb při běhu. Průměrný běžec udělá během každého kilometru přibližně 1000 kroků a s každým dopadem musí tlumit 3-5 násobek své váhy.

undefined

Zastaralý zjednodušující přístup

Z našeho úhlu pohledu je tradiční analýza došlapu již zastaralá. Podobně jako výběr bot na základě typu klenby (vysoká, nízká, normální).

Obvykle se výběr běžeckých bot omezuje na několik standardních otázek ohledně počtu naběhaných kilometrů, typu běhu nebo terénu a spokojenosti se stávajícími botami zákazníka. Po podobném rozhovoru následuje základní analýza došlapu, zakončená doporučením konkrétního modelu bot.  Většina lidí však netuší, že není znám žádný výzkumy podložený důkaz, který by ospravedlnil výběr konkrétního modelu na úkor jiného. Neexistují studie, které by podpořily výběr určitého typu boty pro určitý typ chodidla, došlapu nebo zranění,  které jste v minulosti prodělali. Navzdory tomu, co někteří výrobci proklamují.

V některých specializovaných prodejnách nebo sportovních klinikách je možné absolvovat analýzu běžeckého kroku na běžeckém pásu. Při této analýze je běžec natáčen ze zadu a při následné analýze jeho došlapu mu bude velmi pravděpodobně diagnostikována nadměrná pronace a budou mu doporučeny boty s různou tvrdostí podrážky, které by tento nechtěný pohyb kompenzovaly.

Zvýšená podpora podélné klenby byla často doporučována jako nejefektivnější způsob kontroly došlapu. Jako všeobecně uznávané technologické řešení platila dvojí tvrdost (hustota) podrážky, kterou za posledních 30 let vyzkoušeli snad všechny značky. Nicméně četnost běžeckých zranění se za tuto dobu ale nesnížila.

Dnes je zřemé, že tento mechanický koncept dvojité hustoty výplně podrážky nemá žádný vliv na snižování počtu úrazu.

Problémem starého přístupu je, že na problém běžeckých zranění nepohlíží komplexně a nesnaží se jim efektivně předcházet.

Nový přístup - běžecká analýza celého těla

Běžecká technika a styl jsou jako příčiny zranění  a neefektivního běhu často opomíjeny. Vědecké výzkumy však prokázaly, že jak běžecká technika, tak běžecký styl a také tréninkové návyky hrají ve zlepšování běhu a redukci zranění zásadní roli.  

Je zřejmé, že vylepšením běžecké techniky poběžíte rychleji a s nižším úsilím. Nicméně výzkumy také prokázaly, že "osvojení správné techniky došlapu a neuromuskulární kontroly je efektivní cestou k prevenci zranění".

Věříme, že holistický přístup formou běžecké analýzy celého těla - Full Body Running Analysis™ je mnohem přesnější a propracovanější, než zastaralá metoda snímání běžce na běžícím páse pouze zezadu. To, co se stane s nohou při došlapu, má jasně identifikovatelný původ, který může být u zdroje napraven. Při naší analýze bude zaznamenán každý pohyb vašeho těla na základě snímání vašeho běhu osmi vyskofrekvenčními kamerami. Díky tomu od nás dostanete zpracovaný rozbor, ve kterém naleznete spoustu klíčových parametrů správné běžecké techniky, jako jsou například rotace v pánvi, úhel v koleni, rozsah flexe v kotníku, analýza pohybu paží nebo došlapu. Na základě této analýzy vám také zpracujem tréninkový program, ve kterém budou zahrnuty i cvičení pro zvýšení kloubního rozsahu, koordinace, síly určitých svalů, atd. To vše ušité na míru na základě pohybu celého vašeho těla. 

Níže naleznete odkazy na výzkumy a články zveřejněné v respektovaných periodicích za posledních 30 let.

Koncepty a definice

Pohyb lidského těla

„Krok“ je medicínský termín, který lze použít k popisu lidské lokomoce. Krok se rozděluje na dvě fáze:
1) oporovou, která je definována jako interval, ve kterém se chodidlo dotýká země a 
2) švihovou, ve které naopak chodidlo v kontaktu se zemí není. Níže se zaměříme na stojnou fázi, u které si popíšeme kdy a jak chodidlo dopadá na zem.

Krok při chůzi

Krok při chůzi začíná kontaktem paty se zemí před osou těla. Dále se chodidlo překlápí do pozice, kdy je váha na jeho střední části a ohnutím se pohyb přenáší do poslední fáze, ve které se chodidlo přes prsty odráží k dalšímu kroku.

Technika kroku při chůzi je, jak sám název napovídá, extrémně efektivní právě pro chůzi. Nicméně chůze neklade téměř žádné nároky na svaly, které používáme při běhání (např. Achillovu šlachu nebo hýžďové svaly).

Používání techniky kroku pro chůzi (došlapování na patu) při běhání má ale několik významných nevýhod: 

  • vede k velkým otřesům, které vznikají při dopadu na patu
  • zvyšuje rotační síly, působící na kolenní klouby – nebezpečí úrazu kolene („běžecké koleno“)
  • přetěžuje holenní svaly, které musí vyrovnávat dopady mimo osu těla – nebezpečí zánětu okostice
  • nesprávně napíná Achillovu šlachu a svaly okolo kotníku – destabilizuje kotník - nebezpečí nadměrné pronace
  • umožňuje příliš dlouhé kroky – dopadání před osu všeho těla, čímž zhoršuje plynulost pohybu a ničí výhody běhu s využitím gravitace.

Běžecký krok

Běžecký krok začíná došlapem na polštářky ve střední části chodila pod osou těla. V ideálním případě na chodidlo připravené (viz Salming běžecké kolo). Došlap - kontakt chodidla s podložkou by měl být co nejkratší a neměl by směřovat před tělo. Vyhnete se tak ztrátám cenné energie. 

Při správné technice běhu naplno využijete přirozené schopnosti těla tlumit, absorbovat a využívat nárazy vznikající při dopadu.

  • Lidské tělo umí přirozeně tlumit nárazy za pomoci klenby chodidla, Achillovy šlachy, ohebného kolene a tvaru páteře do S.

Recyklace je sama o sobě skvělý koncept a je ještě lepší, že funguje i při běhání díky systému přenosu energie, kterým je vybaveno lidské tělo. Když chodidlo dopadne na zem, vznikne napětí, které se uloží do svalů a šlach. Tato energie se při odrazu uvolní a vystřelí nohu směrem dopředu.

Přirozená schopnost těla tlumit nárazy

Klenba, Achillova šlacha, ohnuté koleno, tvar páteře ve tvaru S – jsou všechno části těla, které slouží k přirozenému tlumení nárazů. Správná technika běhu je proto klíčová, aby tyto vrozené nástroje dobře fungovaly a dostatečně tlumily nárazy při běhu. Žádnou další marketingově vychvalovanou technologii či high-tech materiály, o kterých se tvrdí, že práci odvedou za vás, lidské tělo nepotřebuje.

Sprinterský krok

Pro sprint je typický krok, kdy chodidlo dopadá na špičku a pata se vůbec nedotkne země. Sprintování je energicky velice náročné a má velké požadavky na vaše lýtkové svaly. Proto se sprinterský krok obvykle používá na tratě do 800 metrů.

Běhání přes špičku a nedopadání na celé chodidlo se nedoporučuje na dlouhé tratě, protože byste značně přetěžovali Achillovu šlachu a lýtkové svaly.

Recyklovaná energie

Lidské tělo dokáže díky své anatomii „recyklovat“ – přijmout a použít energii, která opětovně vzniká při dopadu nohy na zem. Ve chvíli, kdy chodidlo dopadne na zem, vznikne energie, která se uloží do svalů a šlach (především do Achillovy šlachy) a která se při odrazu opět uvolní a pomůže vystřelit tělo směrem vpřed.

Klenba je pružná a ohebná soustava, zahrnující 26 kostí, 33 kloubů, 12 pružných šlach a 18 svalů. To vše se dohromady stahuje a natahuje a funguje jako pružina, ovšem za předpokladu, že běháte přirozeně. Podle Dr Liebermana klenba chodidla ukládá a uvolňuje přibližně 17% mechanické energie vznikající při běhu. Je to dokonalá pružina.

Achillova šlacha je největší pružina v lidském těle. Upíná se na zadní straně paty a vede po zadní straně lýtka až do velkého svalu lýtkového. Během běhu Achillova šlacha uloží a následně uvolní až 35% mechanické energie, která vzniká při dopadu. Tato energie zdarma je pro každého běžce vítaným příspěvkem. Při chůzi Achillovu šlachu nevyužíváme tolik jako při běhu.

Tato přirozená odrazová energie je zcela odlišná od marketingově nafouknutých odrazových „kouzel“, kterých dosáhnete díky speciálnímu materiálu v podrážce. Je to vlastně obráceně. Čím více odpružená podrážka, tím méně přirozené odrazové energie zbude pro váš běh. Tlustá podrážka vám ji nedovolí využít.

Zajímavé je, že na základě studií z poslední doby, se běh s odlehčenými botami ukazuje efektivnějším než běh naboso. A to především na tvrdém – člověkem vytvořeném povrchu. Ze závěrů vyplývá, že při běhu s odlehčenými botami je na tvrdém povrchu ztráta energie nižší než když tělo absorbuje plný náraz tvrdé podložky na bosé chodidlo.

Pronace a supinace

Pronace i supinace je běžný jev, který doprovází pohyb chodidla ať už při běhu nebo při chůzi. Pronace je důležitá pro optimální pohyb chodidla a absorbování nárazů. Během došlapu se chodidlo mírně stočí dovnitř a sníží se klenba. Tento pohyb, kdy je kotník mírně vychýlen směrem dovnitř, se nazývá pronace a je to zcela přirozený pohyb, který se objevuje při každém kroku u každého zdravého chodidla. Účelem je uvolnit chodidlo a celý aparát kolem něj tak, aby mohlo vyrovnávat a reagovat na případné nerovnosti na povrchu.

V další fázi kroku střídá pronaci supinace. Chodidlo se mírně pootočí ven, zvýší se klenba – váha se přesune na vnější hranu chodidla a kotník se naopak vychýlí mírně ven. Tím se chodidlo zpevní a je možné ho plně zatížit a odrazit se z něj k dalšímu kroku. Zároveň pronace pomáhá plynulému ohnutí chodidla přes velký palec u nohy.

Existuje ale celá řada faktorů, které ovlivňují nebo narušují správné fungování chodidla při kroku. Nejčastější důvody jsou dva: svalová dysbalance a nošení příliš tvrdých bot, které zabraňují přirozenému pohybu.

Tvrdit, že někteří lidé trpí přílišnou pronaci (pronator) nebo supinaci (supinator) je nepatřičným zjednodušením a většinou se jedná pouze o marketingový tah. U každého z nás probíhá pronace i supinace. Důvodem proč mají někteří lidé více zvýrazněný jeden z těchto typů postavení chodidla je ve většině případů to, že nosí nesprávné boty, které jednostranně omezují chodidlo při pohybu. Obzvláště opatrní buďte, když vybíráte boty pro své děti. Jejich chodidla se stále vyvíjí a přitom se potřebují správně rozvíjet. Pro děti je nejlepší chůze naboso nebo ve velmi ohebných botách.

Firmy na běžeckém trhu dnes běžně nabízí boty s tzv. kontrolou pohybu, jejichž účelem je řešení symptomů špatného postavení chodidla zabudováním mechanické korekce přímo do podrážky boty, místo aby se snažili objevit a řešit příčiny samotného problému. Náš přístup je oproti tomu orientován na správnou běžeckou techniku, která pomáhá běhat zdravě a především bez zranění. V Salming RunLAB™ děláme běžcům komplexní analýzu pohybu při běhu, aby běhali efektivněji a vyvarovali se zranění. Salming běžecké kolo a Salming Akademie zdarma poskytují instrukce, jak zlepšit svůj běžecký styl. V našich botách nebudete automaticky běhat dobře a správně. My se vás to nicméně pokusíme naučit a naše boty vám v tom budou maximálně pomáhat. 

Propriocepce

Nikdo z nás by si neoblékl tlusté lyžařské rukavice k psaní na klávesnici. Prsty by necítily rozdíl mezi jednotlivými klávesami. Proč bychom, při stejné logice věci, měli běhat v botách s tlustou podrážkou? Za tento předpoklad může mýtus, který říká, že chodidla by měla být mimořádně pečlivě chráněna.

Polštářky ve střední části chodidla jsou vybaveny množstvím receptorů zodpovědných za přenos informací z chodidla do mozku. Mozek tyto impulsy okamžitě vyhodnotí a umožní tak tělu zareagovat na aktuální stav povrchu. Pokud je ale mezi chodidlem a zemí ještě tlustá podešev, tak je oboustranná komunikace narušena a schopnost těla okamžitě přizpůsobit techniku, došlap a způsob běhu se výrazně snižuje.

Lidské tělo není uzpůsobeno na silné nárazy, které vznikají při běhání došlapováním na paty. Když půjdete bosí, budete při chůzi došlapovat na patu. Jakmile se ale rozeběhnete, bez přemýšlení změníte svůj došlap z paty na celé chodidlo. Pokud ale mezi své chodidlo a podložku umístíte tlustou odpruženou podrážku, mozek automaticky nezareaguje, protože se sníží jeho propriocepce, tj. zpětná vazba z chodidel do mozku. Zjistí, že dopad přes patu vlastně není tak bolestivý a způsob došlapu nezmění. To ovšem neznamená, že je to lidskému tělu přirozené a že to sebou nepřinese všechny ostatní negativní vedlejší účinky. 

Výzkum a studie

1. BOTY S KONTROLOU DOŠLAPU

Efektivita snížení počtu zraněných výběrem bot na základě stavby chodidla při výcviku Námořní pěchoty Spojených států amerických

1. ZÁŘÍ, 2010


The American Journal of Sports Medicine,
Září 2010 vyd.. 38 č. 9 1759-1767


AUTOŘI: Joseph J. Knapik, Daniel W. Trone, David I. Swedler, Adriana Villasenor, Steve H. Bullock, Emily Schmied, Timothy Bockelman, Peggy Han, and Bruce H. Jones

Pozadí výzkumu: Výrobci běžecké obuvi dělí své boty na ty, které běžci pomáhají snížit počet zranění kompenzováním různých běžeckých nedostatků. Používají se technologie kontroly došlapu, zvýšené tlumení apod.

Předpoklad: Výběrem bot na základě tvaru chodidla se nesnížil počet zranění při výcviku Námořní pěchoty.

Závěr: Tato studie prokázala, že výběr bot podle tvaru chodidla má pouze malý vliv na prevenci zranění i po zohlednění dalších faktorů ovlivňující zranění.

 

Efekt používání tří úrovní tlumení bot na vnímání bolesti při běhu žen, náhodný kontrolní pokus

10. KVĚTNA, 2010


British Journal of Sports Medicine, doi:10.1136/bjsm.2009.069849


AUTOŘI: Michael B Ryan, Gordon A Valiant, Kymberly McDonald, Jack E

Pozadí výzkumu: Studie zachycující zdravotní stav běžkyň s obuví s náhodným stupněm tlumení.

Závěr: Tato studie naznačuje, že současný pohled na výběr běžeckých bot, který přiřazuje danému typu chodidla určitou technologii, je velmi zjednodušený a naopak může způsobovat zranění.

 

Je váš výběr objemových bot podložený fakty?

18. DUBNA, 2008


British Journal of Sports Medicine


AUTOŘI: Criag E Richards; Parker J Magin; Robin Callister

Cíl studie: Zjistit, zdali současná praxe při výběru objemových běžeckých bot doporučující např. tlusté vrstvy tlumícího materiálu pod patou a pronační systémy kontroly došlapu, které jsou šité přesně na váš typ chodidla, jsou podloženy fakty.

Výsledek: Žádný z původních výzkumů, který by odpovídal cíli naší studie, a ani žádné výzkumy jemu podobné nebyly nalezeny.

Závěr: Doporučení objemových běžeckých bot na základě těchto vodítek není podloženo fakty.

Přehodnocení konceptu kontroly došlapu

29. ČERVNA, 2007


8th Footwear Biomechanics Symposium - Taipei 2007


AUTOŘI: Gert-Peter Brüggemann - Institut biomechaniky a ortopedie - Sportovní univerzita v Kolíně nad Rýnem, Německo

Závěr: Technologie kontroly došlapu se používají přes 20 let, za tuto dobu se však četnost zranění znatelně nesnížila. Zranění se objevují na stále stejných místech, jejich četnost ani způsob nebyly přicházejícími technologiemi ovlivněny. Relativní četnost zranění běžců nyní se neliší od četnosti ze zprávy vydané stejnou skupinou před 20 lety (Clement a kol. 1981, Taunton a kol. 2002). Člověk si může jednoduše domyslet, že využívání čistě mechanického systému kontroly došlapu zhuštěním materiálu v podrážce se nesetkalo s očekáváním v prevenci zranění. Na jakýkoliv mechanický zásah do pohybu člověka tělo reaguje pouze malou a většinou nesymetrickou změnou. Lidský pohybový aparát si vždy vybere cestu nejmenšího odporu (Wilson a kol. 1996). Optimálním a vhodným řešením je taková bota, která spíše ovlivní svalovou aktivitu a svalovou sílu, než aby se snažila mechanicky podporovat chodidlo při došlapu.

 

Přehled kinematických účinků designu sportovní obuvi

1. LEDNA, 1986


Journal of Sports Science, 1986 Zima;4(3):169-84.


AUTOŘI: Frederick EC.  

Z odborné literatury zabývající se sportovní obuví a biomechanikou vyplývá, že hodně změn v pohybu je nepřímo vyvoláno použitou technologií na běžecké obuvi. Určitá vlastnost běžecké obuvi zapříčiní pohybové adaptace, které ovlivňují dále kinetiku a četnost zranění. Systém tlumení kromě snižování maximálních sil při dopadu ovlivňuje také elektromyografické vzorce a pružnost kolene, což nepřímo zlepšuje ekonomiku běhu. Mediolaterální stabilita je silně ovlivněna designovými prvky bot, jako jsou např. výška materiálu pod patou, tuhost podrážky nebo geometrie boty. Vlastnosti podrážky a povrchu co se týče tření prokazatelně ovlivňuje kinematiku takovým způsobem, že zkreslí naměřené třecí síly. Takovéto kinematické odkazy jsou těmi nejprovokativnějšími výsledky studií v oblasti biomechanických vlivů obuvi. Začíná být zřejmě, že bota může být mocným nástrojem pro manipulaci s lidským pohybem. Množství různých designů obuvi spolu s přirozenou a předpověditelnou přizpůsobivostí lidského těla se stala novou metodou, jak ovlivnit lidskou kinematiku a kinetiku a studovat biomechanické adaptace lidského těla.

2. ZPŮSOB DOPADU A JEHO TLUMENÍ PODRÁŽKOU

Charakteristika došlapu s běžeckou obuví a naboso

1. BŘEZNA 2011


Footwear Science - The Official Journal of the Footwear Biomechanics Group, Vydání 3, Číslo 1, 1.3. 2011


AUTOŘI: Joseph Hamilla, Elizabeth M. Russella, Allison H. Grubera, Ross Millera

Mezi častými příčinami zranění při běhu naleznete tvrdý dopad při došlapu. Jednou cestou, jak s těmito dopadovými silami naložit, je vytvořit na botě tlustší podrážku, která má část z těchto sil vstřebat do sebe. Druhou cestou je běhat naboso. Cílem této studie bylo porovnat vlastnosti běžeckého došlapu v běžecké obuvi s třemi různými stupni tlumení s běháním naboso. Běžci běželi nejprve svou vlastní ideální rychlostí, poté rychlostí, která jim byla zadána, zatímco byli snímáni 3D kinematickým a kinetickým senzorem. Vlastnosti došlapu (maximální moment síly dopadu a čas dopadu) byly odvozeny od vertikální složky síly reakce země na chodidlo (resp. podrážku). Tuhost kolenního a hlezenního kloubu v průběhu tlumící fáze byly vypočteny vydělením změny momentu síly změnou úhlu v daných kloubech. Parametry došlapu byly podrobeny oboustranné a opakované analýze rozptylu (ANOVA). V měřeních maximálního momentu síly dopadu, tuhosti kolene a kotníku při běhu v běžecké obuvi (3 různé stupně tlumení) nebyly zaznamenány žádné podstatné odchylky. Jedinou odchylkou, kterou se podařílo objevit, byl rozdíl mezi běháním v obuvi a během naboso. Podle našich měření se došlap běžců přesunul z paty a zadní části chodidla více doprostřed, když po běhu v obuvi začali běžet naboso. Závěrem lze tedy říci, že více než tloušťkou materiálu dokáže běžec svůj došlap ovlivnit změnou zažitých vzorců a celkově běžeckého stylu.

 

Způsoby došlapu a dopadové síly běžců bez bot a obutých běžců

28. LEDNA 2010


Nature - International Weekly Journal of Science,  Nature 463, 531-535 (28. Ledna 2010)


AUTOŘI: Daniel E. Lieberman, Madhusudhan Venkadesan, William A. Werbel, Adam I. Daoud, Susan D’Andrea, Irene S. Davis, Robert Ojiambo Mang’Eni & Yannis

Lidé běhají miliony let, moderní běžecká obuv se však objevila až v 70. letech. Po většinu času lidé běhají buď naboso nebo v minimalistické obuvi, jakou jsou například sandály nebo mokasíny, s nízkou patou a minimální tlumící funkcí v porovnání s dnešními běžeckými trendy. Byli jsme zvědaví, jak se lidé před vznikem moderních běžeckých bot vyrovnávali s dopadovými silami. Ukázalo se, že vytrvalostní běžci, kteří jsou zvyklí běhat naboso, často došlapují nejdříve na přední část chodidla před došlapem na patu, občas ale došlapují na celé ploché chodidlo najednou, zřídkakdy pak došlapují na patu. V porovnání s nimi běžci zvyklí na běžeckou obuv došlapují nejčastěji nejdříve na patu, což jim umožňuje tloušťka materiálu pod patou a tlumící složky v běžecké botě. Kinematická a kinetická analýza prokázala, že i na tvrdých površích běžci běhající naboso s došlapem na přední část chodidla vyvíjejí menší dopadové síly než běžci obutí dopadající na patu. Hlavní příčinou tohoto rozdílu je, že běžci běhající naboso došlapují na více připravené chodidlo a více si pomáhají tlumením dopadu kotníkem. Došlapování na přední část chodidla nebo na celé chodidlo byly pravděpodobně mnohem více rozšířené, když lidé běhali bez bot nebo v minimalistické obuvi. Tyto způsoby došlapu nejspíše chránily celé dolní končetiny před různými zraněními způsobené tvrdým dopadem při došlapu, které se nyní vyskytují u většiny běžců.

Došlap běžců na 15. km elitního půlmaratonu

1. SRPNA 2007


Journal of Strength and Conditioning Research, 21. vydání 3. čislo


AUTOŘI: Hasegwa, Hiroshi; Yamauchi, Takeshi; Kraemer, William J.

Cílem této studie bylo zjistit aktuální stav došlapu běžců v průběhu půlmaratonu, kterého se zúčastnili elitní běžci včetně olympioniků.

Závěr: Tato studie prokázala, že existuje vztah mezi typem došlapu a rychlostí běhu. Procento došlapů na patu se zvyšuje se snižující se rychlostí, zatímco procento došlapů na střed chodidla se zvyšuje se zvyšující se rychlostí. Kratší čas kontaktu se zemí a rychlejší frekvence odrazů přispívají k lepší běžecké ekonomice.

 

Biomechanická analýza oporové fáze při běhu v běžecké obuvi a naboso

1. BŘEZNA 2000


Journal of Biomech, 3/2000; 33(3):269-78.


AUTOŘI: De Wit B, De Clercq D, Aerts P. Department of Movement and Sport Sciences, University of Ghent, Belgium.

Tato studie zkoumala pozorovatelné odlišnosti, reakční síly země na chodidlo a kinematiku ve frontální i sagitální rovině v průběhu oporové fáze devíti běžců, kteří běhali v botách i naboso ve třech různých rychlostech. Předpokládá se, že běžci běhající naboso přizpůsobí geometrii svého došlapu tak, aby omezili tlak způsobený tvrdým dopadem na patu. Při běhu naboso se také vyskytuje mnohem vyšší tuhost ve všech kloubech dolní končetiny v průběhu celé oporové fáze. Kinematické adaptace v sagitální rovině byly zaznamenány u všech běžců stejné, ve všech měřených rychlostech, zatímco mezi pohyby pat a kotníků byly objeveny velmi podstatné odlišnosti napříč všemi běžci.

3. EFEKTIVITA BĚHU

Metabolický výdej při běhu v běžeckých botách a naboso

1. SRPNA 2012


Medicine and Science Sports and Exercise, 8/2012 ;44(8):1519-25


AUTOŘI: Franz JR, Wierzbinski CM, Kram R

Cíl: Vzhledem k samotné hmotnosti obuvi, může být odvozováno, že při běhu naboso vydá člověk méně energie než při běhu v běžecké obuvi.

Závěr: Běh naboso neposkytuje běžci žádnou výhodu, co se metabolického výdeje týče, oproti běhu v lehké odpružené obuvi.

 

Vliv běžecké obuvi a způsob došlapu na ekonomii běhu

1. ČERVENCE 2012


Medicine and Science in Sport and Exercise,  7/2012 ;44(7);1335-43


AUTOŘI: Perl DP, Daoud AI, Lieberman DE.

Cíl: Tato studie zkoumá, zdali se liší ekonomie běhu v minimalistických botách od běhu v botách s vyvýšenou patou, tlumícími materiály a s podporou klenby oproti běhu s došlapem na přední část chodidla od běhu s došlapem na patu.

Závěr: Běžci obutí v minimalistické obuvi mají ekonomii běhu prokazatelně o něco lepší, než tradičně obutí běžci, nehledě na způsob došlapu. Pravděpodobnou příčinou této odlišnosti je větší elastičnost při absorpci nárazu a následném odrazu v průběhu běhu v minimalistické obuvi (bez tlumících materiálů).

Rozdíl mezi během v běžecké obuvi vs. naboso; jde o hmotnost nebo o samotnou obuv?

 1. ČERVNA 2008


International Journal of Sports Medicine,  6/2008 ;29(6):512-8.


AUTOŘI: Divert C, Mornieux G, Freychat P, Baly L, Mayer F, Belli A.

Zvýšená spotřeba kyslíku při běhu v běžecké obuvi oproti běhu naboso byla připisována přidané hmotnosti obuvi. Na druhou stranu ostatní studie prokázaly, že běžecká obuv mění běžecký styl. Cílem této studie je odlišit, jaký vliv má hmotnost a technologie obuvi na mechaniku a energetiku běhu. 12 trénovaných sportovců běhalo na 3D běžícím páse rychlostí 3,61 m/s v těchto šesti podmínkách: naboso, obuti do ultratenkých potápěčských ponožek bez zátěže, se 150g zátěží, s 350g zátěží, v 150g vážící minimalistické obuvi a v klasické 350g těžké běžecké obuvi. Spotřeba kyslíku je úzce spjata s hmotností obuvi, nikoliv s užitými technologiemi. Frekvence kroků, vertikální kompaktnost, tuhost dolních končetin a mechanická práce byly znatelně vyšší při běhu naboso. Čistá energetická efektivita, která má metabolickou a mechanickou složku, se snížila při běhu v běžecké obuvi. Mechanické obměny běhu prokázaly, že hlavní role běžecké boty je zmenšit náraz při došlapu přidáním tlumícího materiálu. Tyto změny mohou ale vést ke snížení množství uložené a znovu využitelné energie, které vysvětluje nižší energetickou efektivitu běhu v běžeckých botách.

 

Vliv bot a ortéz na chodidla na VO2 a na kinematiku kolene

1. ÚNORA 1985


Medicine and Science in Sport and Exercise, 2/1985 ;17(1):158-63.


AUTOŘI: Burkett LN, Kohrt WM, Buchbinder R.

Cílem této studie bylo objevit, zdali mají boty a ortézy vliv na ekonomii běhu a na funkční kinematiku kolene v průběhu oporové fáze běhu. Vyhodnocení mechanických aspektů této studie odhalilo, že obuv ani ortézy nemají vliv na vychýlení kolene z osy. Úhlová dráha kolene při běhu naboso byla ale prokazatelně nižší než při běhu v obuvi a v obuvi s ortézou. Mezi během v běžecké obuvi a kombinací bot s ortézami není žádný rozdíl. Ekonomie běhu je ovlivněna pouze přidanou hmotností bot a ortéz na chodidlech, platí čím těžší, tím méně je běh ekonomický.

4. ZRANĚNÍ

Běžecká zranění - běžecký styl vs. běžecká obuv

1. LEDNA 2013


Výtisk z ledna 2013 časopisu Podiatry Management, který byl vydán pod záštitou American Academy of Podiatric Sports Medicine


AUTOŘI: Nicholas A. Campitelli, DPM, FACFAS Pediatr, Chirurg se specializací na chodidlo a kotník

Ze studie vyplývá, že přístup odborníků, kteří upřednostňují výběr obuvi před správným běžeckým stylem, je mylný. Pojem "vhodná obuv" je nesprávné označení, které používají lidé řídící se zažitým paradigmatem výběru běžeckých bot na základě tvaru klenby apod. Běžecká bota má umožnit chodidlu, aby fungovalo tak, jak bylo původně navrženo, nemá nijak zasahovat do došlapu. Přidáním tlumících pěn a prvků kontroly došlapu můžeme do této přirozené funkce zasáhnout. Když je výměna obuvi při jakýchkoliv potížích na prvním místě, musíme si uvědomit, že bota nesmí ovlivňovat přirozenou funkci chodidla.

 

Vztahy mezi běžeckou obuví, způsobem došlapu a výskytu zranění

1. ŘÍJNA 2012


US Army Med Dep J., 10-12/2012: 25-30.


AUTOŘI: Goss DL, Gross MT. US Army-Baylor University Doctoral Program in Physical Therapy, Fort Sam Houston, Texas, USA.

Kontext: Někteří běžci zkoušejí přejít na běh naboso nebo v minimalistické obuvi, aby se vyhnuli zraněním nohou. V oblasti zranění při běhu naboso se ovšem uskutečnilo pouze pár výzkumů.

Cíl: Cílem tohoto výzkumu je posoudit vztah mezi výběrem obuvi samotnými běžci, porovnat celkový výskyt zranění spojený s odlišnými typy bot a rozpoznat rozdíly mezi místy zranění z běhu v odlišných typech běžecké obuvi.

Výsledky: Výběr běžeckých bot byl prokazatelně spjat se stylem došlapu (χ˛ (4df) =143.4, P<.001). Běžci běhající naboso nebo v minimalistické běžecké obuvi došlapují více pod tělo než běžci obutí do tradiční běžecké obuvi. U běžců v klasické běžecké obuvi se vyskytovala zranění 3,41 krát častěji než u běžců se zkušenostmi s minimalistickou obuví (46,7% obutí vs. 13,7% minimalisté, χ˛ (1df) =77.4, P<.001, n=888). Běžci zvyklí na minimalistickou obuv také vykazovali méně zranění v oblasti kyčlí a třísel, kolen, lýtek, kotníků a chodidel než běžci obutí do klasické běžecké obuvi.

Závěr: Běžci běhající naboso nebo v minimalistické obuvi došlapují blíže pod svoje tělo. Běžci běhající v klasické běžecké obuvi vykazovali větší počet zranění dolních končetin než běžci v minimalistických botách. Pro bližší vztah mezi výskytem zranění, typem došlapu a preferovanou obuví bychom potřebovali nový dlouhodobý rozbor.

 

Retrospektivní studie vztahu způsobu došlapu a množství zranění při vytrvalostním běhu

1. ČERVENCE 2012


Medicine and Science in Sport and Exercise, Červenec - 44(7):1325-34


AUTOŘI: Daoud AI, Geissler GJ, Wang F, Saretsky J, Daoud YA, Lieberman DE

Cíl: Ověřit, zdali se u běžců, kteří došlapují obvykle na přední část chodidla, vyskytuje méně zranění než u těch, kteří došlapují především na zadní část chodidla.

Závěr: Univerzitní běžci závodící v terénu trpí častými zraněními, avšak u běžců, kteří došlapují víc na zadní část chodidla, se vyskytuje znatelně více zranění, než u těch, co došlapují častěji na přední část chodidla. Tato studie nezkoumá základní rozdíly těchto typů došlapu. Jedna z hypotéz, která by potřebovala dlouhodobý rozbor, je, že absence výrazných reakčních sil země při dopadu na přední část chodidla oproti došlapu na zadní část zajišťuje nižší počet zranění.

 

Běh přes přední část chodidla napomáhá při bolestech způsobených chronickým námahovým compartment syndromem

16. BŘEZNA 2012


The American Journal of Sports Medicine, Březen 2011


AUTOŘI: Angela R. Diebal, PT, DSc (angie.diebal@us.army.mil), Robert Gregory, PhD, Curtis Alitz, MD a J. Parry Gerber, PT, PhD

Pozadí výzkumu: Anatomický tlak v uzavřeném prostoru (kompartmentu) na nohou je znatelně ovlivněn běžeckou technikou. Není jisté, zdali s osvojením běžeckého stylu s došlapem na přední část chodidla ustoupí bolest a zmizí některé zábrany vyvolané chronickým námahovým kompartment sydnromem (CECS - Chronic exertional compartment sydnrome).

Předpoklad: Domníváme se, že zahájením běhu přes přední část chodidla ustoupí bolest a lidé s kompartment syndromem nebudou tolik limitováni.

Závěr: U deseti pacientů trpících kompartment syndromem se 6-ti týdenní zásah do jejich běžeckého stylu (běh přes přední část chodidla) podepsala snížením tlaku ve vnitřních kompartmentech bezprostředně po běhu. Bolest i různá další omezení typické pro CECS se velmi zlepšila. Všichni pacienti se ve finále vyhnuli chirurgickému zákroku.

 

Vliv frekvence kroků při běhu na kloubní aparát

1. ÚNORA 2011


Medicine and Science in Sport and Exercise, Únor - 43(2):296-302


AUTOŘI: Heiderscheit BS, Chumanov ES, Michalski MP, Wille CM, Ryan MB

Cílem této studie bylo charakterizovat biomechanické vlivy změn frekvence kroků při běhu na kyčle, kolena a kotníky a případné označení strategie pro snížení zatěžování kloubů a prevenci zranění.

Výsledek: Při zvýšení frekvence kroku o 5% a 10% se snížilo množství mechanické energie, které tlumí koleno, zatímco kyčlím bylo odlehčeno pouze při zvýšení frekvence o 10%. Všechny klouby zaznamenaly větší zatěžování při snížení frekvence kroků o 10%. Se zvyšující se frekvencí kroků se snižovaly délka kroku, brzdné síly, maximální úhel ohybu v koleni, zkracovala se vertikální trajektorie těžiště těla. Při zvýšení frekvence o 10% se zmenšoval úhel addukce v kyčli a moment rotace uvnitř kyčle. Závěrem bychom řekli, že lehké zvýšení frekvence kroku při běhu odlehčí vaším kyčlím a kolenům a může být ve finále prospěšnou prevencí běžných běžeckých zranění.  

 

Běh naboso vrací úder

28. LEDNA 2010


Nature €“ International Weekly Journal of Science,  Nature 463, 433-434 (28. Ledna 2010)


AUTOŘI: William L. Jungers

Podrobná analýza kinematiky a kinetiky při běhu v obuvi a naboso nabízí rafinované vysvětlení, proč lidé chodí po dvou.

Závěr: Lidé s došlapem na přední nebo střední část chodidla mohou plně využít výhodu "uložení" elastické energie v achillově šlaše a klenbě chodidla. Tito běžci proto potřebují větší sílu v lýtkách a chodidlech, vyhnou se ale nepohodlí a potenciálním zraněním způsobeným tvrdým došlapem.

 

Vliv běžeckých bot na kroutivý moment v kloubech dolních končetin

1. PROSINCE 2009


The American Academy of Physical Medicine and Rehabilitation , Ročník 1, Vydání 12, Strany 1058-1063, Prosinec 2009


AUTOŘI: D Cassey Kerrigan, Jason R. Franz, Geoffrey S. Keenan, Jay Dicharry, Ugo Della Croce, Robert P. Wilder

Výsledky: Při běhu v obuvi jsme v porovnání s během naboso zaznamenali větší kroutivé síly v kyčli, kolenu i kotníku. Nesrovnatelně větší nárůst  byl zaznamenán u kroutivých sil uvnitř kyčle a při flexi a při vybočování u kolen. Průměrné nárůsty 54% u kroutivých sil při rotaci v kyčli, 36% při flexi v koleni a 38% při vybočení kolene byly zaznamenány při běhu v obuvi oproti běhu naboso.  

Závěr: Nálezy v koleni odhalují relativně zvýšený tlak v mediálním a patellofemorálním kompartmentu, který často vede k osteoartróze.

Vliv délky kroku a naběhaných kilometrů na únavové zlomeniny

1. PROSINCE 2009


Medicine and Science in Sport and Exercise, 12/2009;41(12):2177-84


AUTOŘI: Edwards WB, Taylor D, Rudolphi TJ, Gillette JC, Derrick TR.

Odolnost vůči únavovým zlomeninám kostí je nepřímo úměrná zátěži na kost. Zkrácení běžeckého kroku je potencionálním klíčem ke snížení zatěžování lidského skeletu. Když zkrátíte běžecký krok, počet kroků (běžeckých cyklů) se adekvátně zvýší. Není zcela zřejmé, zdali je zvýšený počet cyklů škodlivější než nižší počet cyklů s větší zátěží.

Význam: Zjistit, jak velký vliv má běžecký krok a počet naběhaných kilometrů na pravděpodobnost únavové zlomeniny holenní kosti.

Závěr: Výsledky studie prokázaly, že rozsah zatížení holenní kosti hraje při postupné tvorbě únavové zlomeniny mnohem větší roli než celkový počet běžeckých cyklů. Běžci, kteří se chtějí vyvarovat únavovým zlomeninám, by měli zkrátit svůj krok o 10%.

 

Zranění chodidel a kotníků ve sportech hraných naboso

1. ZÁŘÍ 2009


American College of Sports Medicine, Září/Říjen 2009 - Ročník 8 - Vydání 5


AUTOŘI: Vormittag, Kara; Calonje, Ronald; Briner, William W.  

Mnoho sportů se hraje naboso již od samotného počátku. Dodnes některé studie prokazují, že obuv limituje přirozené pohyby, jakým je například přirozená pronace po došlapu při běžeckém kroku. Tato pronace pravděpodobně napomáhá běžci vyhnout se zraněním. Surfaři a ostatní sportovci na prknech na vodě vystavují své kotníky a chodidla riziku zranění, stejně tak  dělají gymnasti při tvrdých dopadech. Naopak při plavání a potápění je riziko zranění kotníku minimální. U plážových volejbalistů se výrony kotníku vyskytují méně, než u volejbalistů hrajících klasický volejbal v hale na tvrdé podlaze a v sportovní obuvi. Při bojových uměních je zvýšené riziko zranění kotníku kvůli tvrdým dopadům a rotačním pohybům. Sportovci po zraněních závodící naboso by měli i rehabilitaci podstupovat naboso.

 

Prevence běžeckých zranění aktivitami prováděnými naboso: obléknout se "na ven" někdy znamená vyzout si své boty

1. DUBNA 2008


The Journal of Physical Education, Recreation and Dance,  Duben 2008


AUTOŘI: Hart, Priscilla M.; Smith, Darla R

Cílem tohoto článku je popsat trenérům a běžcům teorii prevence běžeckých zranění aktivitami prováděnými naboso.

Závěr: Posilování vnitřního svalstva je jako metoda prevence zranění často přehlížena. Při sestavování programu "naboso" je nutné brát v potaz tyto věci: (1) zavedení deníku zranění a porovnávání současného stavu se stavem před zavedením aktivit naboso; (2) postupné zvyšování času stráveného naboso a volba stále náročnějšího terénu; (3) omezení podpůrných prvku v obuvi, volba stále tenčí a pružnější podešve; (4) vydržet a nepřestat, protože po přerušení těchto aktivit posílené struktury začínají ochabovat (Robbins a Hanna, 1986).

 

Běh naboso

1. LEDNA 2001


Sport Science , 5(3), sportsci.org/jour/0103/mw.htm, 2001


AUTOŘI: Michael Warburton

Závěry: Běh v běžecké obuvi zvyšuje riziko vymknutí kotníku, jedním z možných důvodů může být snížená schopnost vnímání pozice chodidla nebo zvýšení rotačních sil působících na kotník při došlapu. Zásahem do přirozeného přenosu sil musí část energie zpracovat svalstvo nebo podpůrné materiály a zvyšuje se tím riziko tzv. patní ostruhy a dalších chronických zranění nohou. Běh naboso snižuje o pár procent spotřebu kyslíku, měl by se tedy zlepšit i výkon závodníků, pokud by běhali naboso, avšak zatím nebyl proveden žádný rozbor ani porovnání závodníků běhajících v běžecké obuvi a naboso. Abychom zjistili, proč běžci neběhají závody naboso, museli bychom provést další výzkum. Možné důvody jsou případná různá poranění, modřiny, teplota povrchu a přetížení chodidel. Běžecká obuv poskytuje v některých případech značné výhody, např. v nepříznivém počasí, popř. u běžců se specifickými potřebami.

 

Vrozený systém tlumení došlapu jako prevence běžeckých zranění

1. DUBNA 1989


Medicine and Science in Sport and Exercise,  Roč. 21, Č. 2, pp. 130-139, 1989.


AUTOŘI: Robbins, S. E., G. J. Gouw, A. M. Hanna.

Cílem této studie bylo ověřit Robbins-Hanna hypotézu, která přepokládá, že změny vyvolané deformací plosky chodidla a následná zpětná vazba slouží jako přirozený ochranný mechanismus (vrozená tlumící schopnost).

Výsledek: Sesbíraná data potvrzují, že propriocepce plosky chodidla a její zpětná vazba hraje v bezpečném a efektivním pohybu podstatnou roli.

 

Epidemiologická studie běžeckých zranění na Grand-Prix v Bernu v roce 1984

1. ČERVNA 1988


The American Journal of Sports Medicine, 6/1988 roč. 16 č. 3 285-294


AUTOŘI: Bernard Marti, John Paul Vader, Christoph E. Minder, Theodor Abelin

Pomocí dotazníku jsme zkoumali výskyt, polohu a původ běžeckých zranění všech běžců populárního 16km dlouhého závodu. Dotazník zodpovědělo 83,6% zúčastněných. Z celkového počtu 4358 mužů, 45,8% prodělalo vleklé zranění způsobené během v průběhu posledního roku, 14,2% vyhledalo lékařskou pomoc a 2,3% bylo díky běžeckému zranění na neschopence. Výskyt zranění byl nezávisle na sobě spjat s  velkým počtem uběhnutých kilometrů za týden (P 0,001), předešlými zraněními (P 0,001) a snahou o vylepšení svých výkonů (P=0,03). Velké množství naběhaných kilometrů s sebou neslo zvýšenou četnost lékařských konzultací spjatých s běžeckými zraněními. Mezi muži, kterým bylo mezi 33 a 44 lety, (N=1757) platilo, že čím déle běhali, tím méně zranění měli (P=0,02). Množství zranění nesouviselo zásadně s rychlostí běhu, povrchu, kde běžec trénoval, nezáviselo ani na běžecké obuvi, ani relativní hmotnosti. Bolesti achillovy šlachy a svalstva lýtka z přetížení byly nejčastějšími problémy a vyskytovaly se znatelně častěji u starších běžců, kteří běhali velké objemy kilometrů. Závěrem, běžecká zranění jsou častá, množství pevně ustanovených etiologických faktorů je stále malé a pro rekreační běžce by mělo být slovo "přiměřenost" na prvním místě.  

5. DOPAD CHODIDLA

Biomechanické a fyziologické srovnání běhu naboso a ve dvou typech běžecké obuvi a zkušených běžců naboso

1. BŘEZNA 2009


Journal of Sports Medicine and Physical Fitness,  3/2009;49(1):6-13.


AUTOŘI: Squadrone R, Gallozzi C

Prvním cílem této studie bylo posoudit, jak změny v mechanických vlastnostech obuvi při styku s podložkou ovlivňují polohu chodidla, rozložení tlaku na plosku nohy, kinematiku v předozadní rovině a běžeckou ekonomiku u osmi zkušených "barefoot" běžců. Druhým cílem bylo zjistit, zdali speciální ultralehká bota dokáže efektivně napodobit pocit běhu naboso.

Výsledky: V porovnání s během v obuvi, běžci běhající naboso došlapovali s více plantárně flexovaným kotníkem (natažená špička), což ovlivnilo dopadové síly a změnilo způsob došlapu. Běžci dělali prokazatelně kratší kroky, snížil se interval kontaktu s podložkou a zvýšila se frekvence kroku.

Závěry: Data sesbíraná z této studie potvrdila náš předpoklad, že jakýkoliv mechanický zásah do došlapu plosky na zem vede ke změnám v běžeckém stylu při běhu zkušených běžců běhajících naboso.

6. TLUMENÍ

Jsou staré běžecké boty škodlivé pro vaše chodidla? Pedobarografická studie.

1. SRPNA 2011


Biomedical Central Res Notes, 8/2011 24;4:307. doi: 10.1186/1756-0500-4-307


AUTOŘI: Rethnam U, Makwana N. Oddělení ortopedie, Glan Clwyd Hospital, Rhyl, Spojené království. ulfinr@yahoo.com.

Pozadí studie: Vlastnosti obuvi mohou způsobovat únavu a bolesti chodidel. Doporučený interval pro výměnu běžeckých bot je 800km (500 mil). Cílem této studie bylo zjistit a porovnat velikost a distribuci tlakových sil působících na chodidla v nových a použitých běžeckých botách.

Závěr: Tlak působící na chodidla při došlapu byl větší u nových běžeckých bot, což může být způsobeno nedostatečnou pružností nových, neochozených bot. Riziko zranění chodidel a kotníku se zvyšuje, pokud se běžecké boty střídají moc často. Doporučujeme nové boty nejdříve využívat střídmě, k lehčí fyzické aktivitě.

 

Běhání v nových a nošených běžeckých botách: porovnání třech typů tlumení běžeckých bot

1. ŘÍJNA 2009


British Journal of Sports Med, 10/2009;43(10):745-9. doi: 10.1136/bjsm.2008.047761. E.pub 2008 18.10.


AUTOŘI: P W Kong, N G Candelaria, D R Smith

Cíle: V této studii jsme vyšetřovali vztah opotřebení běžeckých bot na biomechaniku běhu porovnáním kinematiky a kinetiky běhu v nových a obnošených běžeckých botách.

Závěr: Se snižujícími se tlumícími vlastnostmi přizpůsobuje běžec svůj styl běhu, aby udržel stále stejné velké zatížení při došlapu. Odlišné tlumící technologie tuto adaptaci nijak neovlivnily, doporučujeme tedy vybírat běžeckou obuv na základě jiných kritérii, než jsou tlumící technologie.

 

Mají drahé běžecké boty nějakou přidanou hodnotu?

11. ŘÍJNA 2007


British Journal of Sports Medicine , 42:189-193 doi:10.1136/bjsm.2007.038844


AUTOŘI: R Clinghan, G P Arnold, T S Drew, L A Cochrane, R J Abboud
Cíl: Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zdali jsou drahé běžecké boty pohodlnější a poskytují lepší tlumení nárazů než levnější alternativy od stejného výrobce.

Závěr: Levnější modely všech tří testovaných značek poskytovaly stejné (pokud ne lepší) tlumící vlastnosti než drahé modely. Při běhu i chůzi na běžeckém páse bylo tlumení srovnatelné. Pohodlí je velmi subjektivní pocit a nenašli jsme žádný obecný vztah k tlumícím vlastnostem boty nebo její ceně.

 

Rizika klamavé reklamy výrobců atletické obuvi

1. LEDNA 1997


British Journal of Sports Medicine,  1997;31:299-303 doi:10.1136/bjsm.31.4.299


AUTOŘI: S Robbins, E Waked  

Cíle: Sportovní obuv je spojována s častými zraněními, která, jak se domníváme, jsou způsobena opakujícími se nárazy. Není vědecky podloženo, že sportovní obuv chrání chodidlo. Drahé modely sportovní obuvi jsou klamavě propagovány jako dobrá ochrana chodidla díky "vlastnostem tlumící náraz", vykazují však o 123% více zranění než nejlevnější modely. Tato studie ověřovala domněnku, že tato klamná reklama vytváří falešný pocit bezpečí uživatelů drahých modelů sportovních bot, způsobující útlum přirozené schopnosti tlumení došlapu, zvýšený náraz při došlapu a větší počet zranění.

Závěr: Data sesbíraná v této studii poskytují možné vysvětlení vyšší frekvence zranění uživatelů drahých modelů bot. Tato zpráva je první, která navrhuje, že (1) klamavá reklama "ochranných prvků" může být veřejnosti nebezpečná a měla by být omezena; (2) člověk přestává být opatrný při používání nových technologií s neznámým účinkem, protože je přehnaně pozitivní ohledně této nové technologie.

Vliv obuvi a došlapu na patu na zatížení kyčlí

1. ČERVENCE 1995


Journal of Biomechanics,  Ročník 28, číslo 7 , Strana 817-827, 7/1995


AUTOŘI: G. Bergmann, H. Kniggendorf, F. Graichen, A. Rohlmann

Síly působící na kyčelní kloub z dlouhodobého hlediska ovlivňují rozvoj artrózy kyčlí, případně ovlivňuje stabilitu fixace endoprotézy. Toto zatěžování je úzce spjato s běžeckou obuví a běžeckým stylem. Tyto faktory byly testovány na pacientovi s umělou kyčlí. V průběhu testu vyzkoušel různé sportovní boty, klasické kožené boty, pohory, dřeváky a chůzi naboso, vystřídal měkký, klasický a tvrdý došlap přes patu. Na kyčle vyvíjel nejmenší zátěž při běhu naboso. Všechny typy bot nepatrně zvyšovaly působící síly, až o 50% se ale zvětšil kroutivý moment působící na kyčel. Mezi jednotlivými typy bot nebyl znatelný rozdíl v množství zátěže, jedinou nevýhodu měly boty s velmi tvrdou podešví. Ani měkké podrážky, výplně stélky a vložky neposkytovali uživateli jakékoliv výhody. Stabilita  kroku při běhu i chůzi hraje nejpodstatnější roli, co se zatížení kyčlí týče, a proto by měla být hlavním kritériem pro výběr obuvi.

 

Vyhodnocení kinetického vlivu běžeckých bot na zatěžování.

1. ŘÍJNA 1988


The Journal of Orthopedic and Sports Physical Therapy,  1988;10(2):47-53.


AUTOŘI: Hamill J, Bates BT

Cílem této studie bylo posoudit vliv běžeckých bot při opakovaných došlapech na tlumení nárazů a mediolaterální stabilitu analýzou reakčních sil podložky. Výsledky potvrdily předchozí studie: vlastnosti materiálů posuzovaných bot negativně ovlivňují schopnosti tlumení nárazů (o 7,3%), rozsah ztráty této schopnosti však nebyl tak patrný jako při testech minulých (23-40%). Důvodem takto velkých rozdílů v měření je zřejmě jiný způsob zatěžování a vyhodnocování v naší studii. Použili jsme zatěžování v terénu, ne v laboratorních podmínkách. Výsledky také naznačují, že tyto změny v obuvi nejsou zcela škodlivé, protože se kontrola došlapu se ztrátou tlumící vlastnosti boty zlepšuje. Nedostatečná kontrola došlapu může minimálně za 50% běžeckých zranění.

 

Prevence běžeckých zranění metodou běhu naboso

1. DUBNA 1987


Medical Science in Sports & Exerc., 4/1987;19(2):148-56.


AUTOŘI: Robbins SE, Hanna AM.

Existuje mnoho studií, které vypozorovaly zvýšený počet zranění u běžců běhajících v běžecké obuvi oproti bosým běžcům. Domníváme se, že určité adaptace vznikající pouze při běhu naboso napomáhají tlumení došlapu a mají hodně společného s pohyby podélné klenby chodidla při zatížení. Další hypotézou je, že omezením této schopnosti klenby obutím jakékoliv boty se zvyšuje riziko zranění. Při našich testech se tyto očekávané změny na klenbě chodidla uskutečnily a tímto nám potvrdily naší domněnku. Další důkazy napovídají, že tyto adaptace z velké částí zapříčiňuje zpětná vazba z epitelů plosky chodidla, která je aktivní právě při běhu naboso. Izolací těchto senzorů obuví omezujeme přirozenou vlastnost přizpůsobení běhu okolnostem a zvyšujeme tím riziko běžeckých zranění.

 

Vliv tlumících prvků bot na reakční síly podložky

1. LISTOPADU 1983


International Journal of Sports Medicine,  11/1983;4(4):247-51.


AUTOŘI: Clarke TE, Frederick EC, Cooper LB

Při naší analýze vertikální síly u množství různě tlumených bot běhalo 10 mužů (cca 68kg) rychlostí 4,5 m/s (3:42/km), kteří došlapovali na Kistler force platform, používanou na analýzu došlapu. Testovali jsme dva modely bot, jedny tuhé a druhé měkčí, které měly o 50% méně tlumících materiálu (měřeno při simulovaném došlapu). Následující údaje jsou vyjádřeny v násobcích tělesné váhy (TV). Zjistili jsme, že čas, ve kterém je reakční síla země maximální, byl znatelně delší u měkké boty (tvrdá = 22,5ms, měkká = 26,6ms). Minimum této síly bylo opět opožděno v měkké botě (tvrdá = 33,8ms, měkká = 37,9ms) a bylo znatelně větší v měkké botě (tvrdá = 1,46*TV, měkká = 1,9*TV). Vrchol odrazové síly nastal ve stejný okamžik (tvrdá = 85,7ms, měkká = 84ms), byl ale znatelně vyšší v měkké botě (tvrdá = 2,73*TV, měkká = 2,83*TV).

 

7. DĚTI

Vliv dětských bot na krok při chůzi a běhu

1. LEDNA 2011


Journal of Foot Ankle Res., 1/2011 18;4:3. doi: 10.1186/1757-1146-4-3.


AUTOŘI: Wegener C, Hunt AE, Vanwanseele B, Burns J, Smith RM.

Pozadí výzkumu: Vlivu obuvi na chůzi dětí zatím málo rozumíme. Toto systematické shrnutí seskupuje důkazy biomechanického vlivu obuvi na chůzi a běh dětí.

Závěr: Boty ovlivňují chůzi a běh dětí. Obuté děti chodí rychleji a dělají delší kroky s větším rozsahem pohybů v koleni a kotníku a prodloužený pohyb holeně vpřed. Boty omezují pohyb chodidel a prodlužují délku oporové fáze. Při běhu, boty zpomalují přenos nohy v letové fázi, vstřebávají podíl nárazů a nutí došlapovat více na patu. Dlouhodobý vliv těchto změn na růst a vývoj dětí je zatím nejasný. Dopad těchto změn by měl být brán v potaz pediatry při posuzování svých pacientů.

 

Běh a chůze naboso: klady a zápory na základě dosavadních důkazů

18. DUBNA 2008


Journal of the New Zealand Medical Association,  18.4.2008, Roč. 121 č. 1272


AUTOŘI: Keith Rome, Dene Hancock, Daniel Poratt

Na základě nedávno vydané diskuse na téma běhu a chůze naboso u dětí v časopise New Zealand Herald jsme dali dohromady argumenty pro a proti na základě dosavadních důkazů. Vědecky podložených důkazů na téma běhu a chůze naboso u dětí je velmi limitované množství. Jedna studie provedená v Německu tvrdí, že zvyšující se výskyt plochých nohou a vbočeného palce (Hallux valgus) v moderní společnosti může být zapříčiněn nošením nevhodné obuvi v mládí. Tato studie také předpokládá, že běh a chůze naboso je tím nejvhodnějším "obutím" pro správný růst a vývoj zdravého chodidla. Chůze a běh bez bot po trávě, písku a umělých běžeckých drahách je doopravdy pro správný vývoj dětského chodidla vhodný, nicméně chůze po tvrdých površích, jako jsou například chodníky, může nepříznivě ovlivnit biomechaniku samotné chůze. Tyto změny mohou vést k artróze a postupnému omezení pohyblivosti chodidel. Tato německá studie dále vykazuje, že tenčí a ohebnější boty nezasahují do mechaniky kroku v takové míře, a proto by měly být doporučovány pro dětí jakéhokoliv věku.

 

 

Pohyby chodidel u dětí: porovnání chůze bez bot, v klasických a flexibilních botách

1. LEDNA 2008


Gait Posture, 1/2008;27(1):51-9. Epub 13.3.2007


AUTOŘI: Wolf S, Simon J, Patikas D, Schuster W, Armbrust P, Döderlein L. Department of Orthopedic Surgery, University of Heidelberg, Schlierbacher Landstrasse 200a, 69118, Heidelberg, Germany. Sebastian.Wolf@ok.uni-hd.de

Stále častější výskyt plochých nohou a vbočeného palce v moderní společnosti je možným důsledkem nošení nevhodné obuvi v mládí. Na základě tvrzení, že chůze a běh bez bot je tou nejideálnější variantou pro správný růst a vývoj chodidel, je cílem této studie rozbor vlivu komerčně vyráběných bot na chůzi. Dále jsme vyzkoušeli snížit vliv těchto bot změnou jejich fyzikálních vlastností.

Závěr: Tato studie prokázala, že nižší, tenčí a ohebnější boty nezasahují do kroku tolik, jako standardní obuv, a proto by měla být doporučována nejen dětem v tomto daném věku, ale všem zdravým dětem obecně.

 

Vliv obuvi na ploché nohy

1. ČERVENCE 1992


Kasturba, Medical College, Manipal, India,  Roč. 74-B. Č. 4, 7/1992


AUTOŘI: Udaya Bhaskara, Rao Benjamin Joseph

Analyzovali jsme otisky chodidel více jak 2300 dětí ve věku od 4 do 13 let, abychom objevili vztah mezi obuví a plochými chodidly. Ploché nohy mělo 8,6% dětí, co obyčejně chodí v botách, oproti 2,8% dětí, co obvykle chodí bez bot. Tyto znatelné rozdíly byly zaznamenány u všech věkových kategorií, obzvláště pak u dětí s povolenými vazy v oblasti kotníků. Ploché nohy byly nejčastější u dětí, které nosí uzavřenou obuv, méně se poté vyskytovaly u těch, co nosí sandále a žabky a nejméně u těch, co chodí naboso. Náš průzkum odhalil, že nošení bot v raném dětství je škodlivé pro správný vývoj klenby chodidla.

8. DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Jádro chodidla: nový pohled na vnitřní svalstvo chodidla

11. BŘEZNA 2014


British Journal of Sports Medicine, Br J Sports Med doi:10.1136/bjsports-2013-092690


AUTOŘI: Patrick O McKeon, Jay Hertel, Dennis Bramble, Irene Davis

Chodidlo je velmi komplexní část lidského těla, má obrovský rozsah pohybů a spoustu funkcí, které hrají podstatnou roli při statickém postoji i při dynamických pohybech. Klenba chodidla se pořádně začala rozvíjet, když člověk začal běhat. Klenbou pohybují a stabilizují ji vnitřní a povrchové svaly, tyto vnitřní svaly jsou často opomíjeny při výzkumech nebo při návštěvě u lékaře, stejně tak jsou opomíjeny při rehabilitačních programech. Většina problémů spojená s chodidly se řeší jakoukoliv vnější podporou, nikoliv posílením vnitřního svalstva, aby fungovalo tak jak má. V tomto článku navrhujeme nový pohled na věc, chceme abychom přehodnotili náš pohled na funkci chodidla. Začínáme stručným přehledem vývoje chodidla s důrazem na klenbu. Poté se podíváme na funkci vnitřního svalstva a jejich vliv na svalstvo povrchové. Přirovnáváme malé svaly v oblasti břicha, které vytvářejí bedro-pánevní jádro, k malým svalům uvnitř chodidla, mluvíme tedy o jádru chodidla. Na toto jádro poté odkazujeme při posuzování a léčby chodidla. Na závěr, dáváme velký důraz na důležitost tohoto jádra chodidla na funkci celého chodidla a celé dolní končetiny.

Běh bez zranění

5. ČERVNA 2013


www.naturalrunningcenter.com


Kolektiv autorů